Náměty pro jednotlivé neděle

„Blahoslavenství jsou osobním průkazem křesťana,“ říká papež František (srov. Gaudete et Exsultate, 63). Proto si je budeme po celou dobu postní až ke 2. neděli velikonoční připomínat. Každou neděli si představíme jedno blahoslavenství a v následujícím týdnu se pokusíme podle něho žít.

5. neděle postní

„Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.“ (Mt 5,4)

Evangelium této neděle mluví o Ježíšově velikém zázraku – o vzkříšení Lazara (Jan 11,1-45). Na začátku je popisováno utrpení, které prožívala rodina a přátelé nad Lazarovou smrtí. Můžeme zde najít spojitost s Ježíšovými slovy „Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni“ (Mt 5,4). S utrpením se setkáváme i v naší společnosti. Může se týkat přímo nás, našich přátel nebo úplně cizích lidí. Jsou dvě možnosti, jak se k utrpení postavit. Buď můžeme dělat, že utrpení je „tabu“, o kterém se nemluví, nebo můžeme utrpení prožívat společně a navzájem se podporovat. Z Ježíšova postoje jasně vyplývá, že druhá varianta je ta správná. Člověk, který je schopen odevzdat své utrpení Bohu, který soucítí s druhými a sdílí s nimi jejich trápení, získává nakonec od Boha útěchu. Dostává sílu utrpení nést a být oporou pro druhé (srov. Gaudete et exsultate, čl. 76). Ježíš jako pravý Bůh totiž opravdu může slíbit, že plačící budou potěšeni. To dokázal i v dnešním evangeliu. Buďme i my v tomto týdnu zvlášť citliví k druhým, nevyhýbejme se pomoci a naše vlastní utrpení svěřme Ježíši.

5. týden – Vzkříšení Lazara (Jan 11,1-45)
„Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.“ (Mt 5,4)

Chceme mít citlivé srdce

Malé děti: Dám si pozor, abych druhým při hraní neubližoval.

Školáci: Budu mluvit tak, aby to druhé nezraňovalo.

Mládež a dospělí:  Nebudu druhým připomínat jejich staré chyby.